Soustředění na Správčickém písníku

V termínu od 27.8. do 30.9. 2018 se konalo soustředění budoucích účastníků expedice Monoxylon III na Správčickém písníku u Předměřic nad Labem .


Kvůli nízkému stavu vodní hladiny na přehradě Rozkoš, který nám již neumožnil bezpečně spustit loď na vodu jsme byli nuceni změnit původně plánované místo soustředění. Nové zázemí jsme nalezli v klubu vodních lyžařů na Správčickém písníku. Členové klubu nám připravili perfektní prostředí pro naše soustředění včetně zajištění výborné stravy – DĚKUJEME!

Člun vydlabaný z jednoho kusu kmene (monoxyl), který připravujeme pro expedici Monoxylon III jsme testovali po dalších konstrukčních úpravách. Základem těchto úprav byla nová podoba přídě plavidla s rozražečem vln, odebrání další hmoty ze dna člunu a tím i zvýraznění jeho plochého tvaru. Velmi důležitým okamžikem bylo i zacelení prasklin v trupu plavidla. Prasklin, které zanechalo na člunu horké léto. Speciální směs lepidla problém vyřešila.

A tak v pátek dopoledne se člun jedním ze slipů Správčického písníku ocitl na vodě. Navzdory našim obavám „seděl“ na vodě dobře a úpravy nijak nezhoršily jeho plavební schopnosti a stabilitu. A to dokonce i bez balastní zátěže, kterou jsme ještě na Rozkoši potřebovali. Člun spolehlivě odolal i zkušebním „nájezdům“ motorových člunů, které nám vytvořily parádní testovací vlny. Voda sice drobnými prasklinami stále do lodi prosakuje, ale ne v neobvyklé míře ( do každé pořádné lodi přece trochu teče 🙂 ).

Posádky vyrazily na jedno až dvouhodinové plavby. Každý ze členů posádky si začal hledat svoje konkrétní místo na některé z osmi laviček. Pokročily i představy o použití a ukotvení plachty. Posádky se tak rozdělily mezi „háčky“, kormidelníky, lodníky ovládající plachtu a pádlující „motor“ člunu. Stabilitu lodi také podtrhlo rozložení jednotlivých pádlařů v lodi. Jako ideální se ukázalo „cik cak“ sezení po jednom pádlaři na každé z osmi laviček.

V průběhu víkendu se počasí měnilo, ale i chladná rána jsme překonali. V neděli proběhly i rychlostní zkoušky člunu, podle kterých se zdá, že posádka osmi pádlařů s kormidelníkem je optimální hnací silou. Tedy na samotné expedici by mohlo být využito více modelů střídání posádky (než jen původně plánovaný model 2 týmy po 11 členech).

Soustředění se velmi vydařilo. Odjížděli jsme s pocitem dobře odvedené práce, sjednocení a s konkrétnější představou o průběhu chystané expedice.

Napsat komentář