Expedice monoxylon iI

Expedice Monoxylon II se uskutečnila na přelomu srpna a září roku 1998.

Hlavním cílem bylo prakticky vyzkoušet plavbu na monoxylu ve Středozemním moři podél pobřeží Itálie, Francie, Španělska a Portugalska v oblastech, v nichž v období raného neolitu (mladší doby kamenné) prokazatelně došlo k osídlení kulturou cardium – impresso.

Dále jsme chtěli experimentálně ověřit možnosti přepravy obsidiánu z Liparských ostrovů do oblastí západního Středomoří a přirozeně tak navázat na naši předchozí expedici Monoxylon I.

V neposlední řadě pro nás byla výzvou alespoň symbolická reprezentace naší vlasti na mezinárodní výstavě EXPO98 s tématem „Oceány, dědictví pro budoucnost“ v Lisabonu, protože oficiálně se Česká republika této světové události neúčastnila.

Film o expedici MONOXYLON II

Trasa

Zejména kvůli omezenému času, který jsme měli k dispozici pro naši expedici, nebylo reálné proplout spojitě podél celého pobřeží Středozemního moře mezi italskou Sicílií a portugalským Lisabonem jehož délka je přibližně 3500km.

Trasa expedice Monoxylon II byla proto rozdělena do několika úseků, které byly voleny tak, aby kopírovaly oblasti archeologických lokalit a nálezů významných ve vztahu k ideám expedice. Dalším kritériem bylo experimentální ověření plavebních schopností monoxylu u různých typů pobřeží, která se liší svou členitostí, tvarem kontinentálního šelfu, silou mořského příboje atd.

V průběhu měsíce na moři jsme v rámci expedice Monoxylon II odpádlovali 762 km.

loď

Konkrétní předlohou nového monoxylu pro tuto expedici se stal nález neolitického člunu v archeologické lokalitě La Marmotta v italském jezeře Bracciano, který je dnes vystaven v Museo Nazionale Preistorico Etnografico Luigi Pigorini v Římě.

Nový monoxyl z dubového dřeva se od své předlohy lišil pouze v detailech. Poměrově a konstrukčně se jí snažil maximálně přiblížit. Kvůli skryté hnilobě v části dubového kmene však musela být délka naší lodi oproti předloze zkrácena o 1 metr. Z těchto důvodů můžeme monoxyl pro expedici Monoxylon II nazývat spíše replikou než přesnou rekonstrukcí člunu „La Marmotta 1“ z jezera Bracciano.

Při výrobě nového monoxylu byly opět experimentálně ověřovány techniky opracování pomocí kamenných broušených nástrojů. Použita byla replika velké kamenné broušené sekery a originální neolitická teslice. Další zkoušenou technologií bylo odštěpování velkých dřevěných bloků pomocí dřevěných klínů.

Originální předloha, deformovaná dlouhodobým uložením v sedimentech, má stěny a dno velmi slabé a jen těžko lze odhadovat jejich původní rozměry. Při výrobě repliky jsme volili větší tloušťku dna i stěn monoxylu zejména proto, aby nedošlo při manipulaci a přepravě k jeho poškození. Monoxyl byl díky silným stěnám a masivnímu dnu, které bylo se stěnami propojeno příčnými „žebry“ (odpovídajícími originální předloze ), velmi pevný a stabilní. Při příbřežní plavbě se průměrná rychlost pohybovala kolem 4 km/h.

Váha lodě v okamžiku dokončení činila 2650 kg. V průběhu expedice váha mírně kolísala v důsledku vysychání ( zejména při převozech ) a nasáknutí dřeva mořskou vodou při plavbě.

Maximální kapacita nového monoxylu byla 14 pádlařů a kormidelník stojící na zádi. První 4 lavice na přídi mohly být obsazeny vždy pouze jedním pádlařem, u dalších lavic pak šíře lodi umožnila pohodlné sezení dvěma pádlařům vedle sebe. V průběhu expedice se posádka monoxylu ustálila na počtu 8 – 10 pádlařů s kormidelníkem. Tento počet lidí dosahoval při vytrvalostní plavbě stejné průměrné rychlosti jako plně obsazený člun.

Po předchozích negativních zkušenostech z expedice Monoxylon I nebylo v průběhu expedice Monoxylon II oplachtění monoxylu testováno.

Odborné informace o výrobě monoxylu a zhodnocení průběhu a výsledků expedice Monoxylon II naleznete zde.

Průběh expedice

Organizačně byla expedice Monoxylon II pojata mnohem velkoryseji než předchozí expedice Monoxylon I. Na financování expedice se podílelo několik významných komerčních sponzorů. Měli jsme vlastní expediční autobus a doprovodné vozidlo pro přepravu člunu mezi jednotlivými úseky expedice. Bezpečnost plavby při prvních etapách mezi Sicílií a Liparskými ostrovy zajišťovala doprovodná jachta. Diplomatickou záštitu nad expedicí Monoxylon II převzal tehdejší místopředseda Senátu ČR pan Petr Pithart.

Posádka

Na expedici MONOXYLON II se podíleli:
Jiří Bartoň, Jochen Böhm, Richard Brun (film), Evžen Dostál (řidič autobusu), Luděk Ducháč, Jan Chovaneček, Dušan Jaroměřský (lékař), Alexandr Jenš (kormidelník), Jiří Junek, Lenka Klicperová, Jan Klíma (diplomacie), Jozef Koštial, Jan Loun, René Masaryk, Jiří Miler (bocman), Richard Nagel, Martin Petrskovský (háček), Michal Polák, Vladislav Rogozov (lékař), Radovan Sáblík (kuchař), Martin Skutil, Robert Stojanov, Jaromír Šplíchal, Jaroslav Štěpán (háček), Marek Štěpán, Renata Švábová, Richard Thér (kormidelník), Radomír Tichý (náčelník), Petr Tůma, Tomáš Veigl (kormidelník), Tomáš Vobořil (Kormidelník), Marek Zmrzlík